4-denní pracovní týden – výhody a nevýhody

V současnosti se u nás stále více polemizuje nad otázkou zkrácení pracovního týdne na čtyři dny. Co by to znamenalo pro zaměstnance a zaměstnavatele? Zůstala by mzda stejná nebo by naopak klesla? Jaký vliv by měl kratší čas v práci na naše zdraví? Podívejte se s námi na výhody a nevýhody zkrácení pracovního týdne na čtyři dny.

Zatímco u nás se o něm jen uvažuje, v jiných zemích je zkrácený pracovní týden běžnou záležitostí. Například Francie, Belgie, Švédsko či Dánsko již v minulosti zavedlo podobnou změnu. Nemůžeme si však stěžovat. Státy jako Thajsko, Turecko, Egypt, Írán a mnoho dalších si od práce velmi neodpočinou. Jejich pracovní doba totiž často přesahuje více než 45 až 50 hodin týdně. Co kdyby se v České republice přece jen kratší pracovní doba zavedla? Byla by taková změna pro nás pozitivní?

4-denní pracovní týden - o co vlastně jde?

Čtyřdenní pracovní týden představuje dohodu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem o zkrácení pracovní doby. Jde v podstatě o to, že zaměstnanec sice bude chodit do práce méně, ale bude muset podat stejný výkon a vykazovat stejné výsledky jako dosud. V dnešní moderní době mají zaměstnanci možnost pracovat i prostřednictvím home-office a strávit v práci méně času. Stejně zaměstnavatelé nabízejí svým zaměstnancům řadu benefitů, například možnost využít sick-days. Přesto se stále více uvažuje o zkrácení pracovního týdne na 4 dny. Ačkoli to má své výhody, množství studií ve světě ukázalo, že je to neefektivní nejen pro zaměstnance, ale zejména pro firmy, které je zaměstnávají.

Mnozí zaměstnanci vítají možnost získat více času pro sebe, pro své blízké, své záliby či relax. Proto je pro ně kratší pracovní týden lákadlem a motivátorem, jak vykonávat práci efektivněji. Do zaměstnání přicházejí více odpočatí a méně přepracování. Zaměstnavatelé mohou ušetřit na provozních nákladech, pokud zůstanou některé dny podniky zavřené.

Výhody čtyřdenního pracovního týdne

Zkrácený pracovní týden má, resp. by mohl mít nepochybně množství pozitiv pro firmy, ale i zaměstnanců. Především jde o následující:

- větší spokojenost zaměstnance, pokud má zaměstnanec méně stresu je v práci šťastnější a více kreativní

- vyšší produktivita práce, zaměstnanec se snaží pracovat více, aby doběhl "promeškaný" den, během kterého v práci nebyl

- efektivní využití času v práci, zaměstnanci méně využívají přestávky, tráví méně času na sociálních sítích a více se věnují pracovní činnosti

- nižší náklady na údržbu pracoviště a nižší spotřeba energií

- budování týmu, tým má k sobě blíž, pokud má méně času na diskuse, které se netýkají práce

- nižší nezaměstnanost, kratší pracovní týden by mohl mít vliv na potřebu dalších zaměstnanců, zejména kvůli nepřetržité podpoře zákazníků, produktů a podobně

- zlepšení životního prostředí, zaměstnanci by méně cestovali do práce a tím méně zatížily životní prostředí

Jaké nevýhody by přinesla tato změna?

- nevyužitá pracovní síla, zaměstnanci, kteří chtějí pracovat, ale nemohou kvůli menšímu fondu týdenní pracovní doby

- ne vždy je risk ziskem, zaměstnanci nemusí stihnout vykonat práci, která jim byla dána za kratší pracovní dobu, v důsledku čehož může zaměstnavatel utrpět ztráty

- zaměstnanci budou nadále pracovat stejně, může se stát (taková situace nastala ve Francii), že zaměstnanci budou do práce i přes zkrácené době chodit stejně a bude se to brát jako přesčas, což je nevýhodou pro zaměstnavatele, neboť by se prodražila cena práce

- ne pro všechny firmy, existují firmy, ve kterých se vyžaduje neustálá přítomnost zaměstnanců a zkrácený pracovní týden nepřipadá v úvahu

- ne pro každé povolání, existují povolání, kde zkrácení pracovní doby není možné a vyžaduje se jejich každodenní přítomnost, například lékař, hasič, policista a podobně

Jak by zkrácení pracovního týdne ovlivňovaly zdraví?

Dlouhé hodiny strávené v práci pochopitelně ovlivňují psychickou i fyzickou duševní stránku jednotlivce. Různé průzkumy říkají, že ideální pracovní doba je 5 až 6 hodin denně. Zatím se u nás pracuje i v neděli a mnoho zaměstnanců tráví dny pracovního klidu v práci. Nepochybně se najde hodně zastánců 4- denního pracovního týdne, protože by si lidé mohli více odpočinout, zrelaxovat, ale také podpořit turismus v zemi a více cestovat. Velký vliv by to mělo i na ekologii. Díky nižší produkcí a spotřebě by se snížily emise.

Říká se, že ne volný čas je hranicí práce, ale práce je hranicí volného času. Smyslem lidského života není stále jen pracovat. Měli bychom najít hranici, která odděluje práci od soukromí, abychom se mohli věnovat své rodině, přátelům či zájmům, které máme. Tomu může napomoci i zkrácení pracovního týdne, resp. pracovní doby.