Diskriminace a mobbing na pracovišti – zabraňte porušování svých práv

Naše lidská práva, lidskou důstojnost obecně chrání zejména Ústava České republiky a další zákony. Zásadami rovného zacházení na pracovišti se zabývá i Zákoník práce.

Jak diskriminaci definovat?

Diskriminaci rozdělujeme na přímou (s osobou se zachází méně příznivě než s jinou osobou ve srovnatelné situaci), nepřímou (navenek neutrální rozhodnutí, pokyn, praxe, které znevýhodňují osobu ve srovnání s jinou osobou), obtěžování, sexuální obtěžování a neoprávněný postih. Diskriminace je i pokyn k diskriminaci a podněcování k diskriminaci.

Co nám zajišťuje zásada rovného zacházení?

Dodržování zásady rovného zacházení spočívá v zákazu diskriminace z důvodu pohlaví, náboženského vyznání nebo víry, rasy, příslušnosti k národnosti nebo etnické skupině, zdravotního postižení, věku,  sexuální orientace, manželského stavu a rodinného stavu, barvy pleti, jazyka, politického nebo jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, majetku rodu nebo jiného postavení nebo z důvodu oznámení kriminality nebo jiné protispolečenské činnosti.

Diskriminace na pracovišti

Zákaz diskriminace platí už při pracovním pohovoru, přijetí do zaměstnání nemůže být ovlivněno například tím jakou máte barvu pleti, zda jste žena nebo muž, jaká je vaše víra, kolik máte dětí, jak jste sexuálně orientovaní a dalšími důvody, vyjmenovanými v zásadě rovného zacházení.

Zaměstnavatel se vás nemůže na tyto fakta ptát, pokud rozdílné zacházení není odůvodněno povahou činností prováděných v zaměstnání nebo okolnostmi, za kterých se tyto činnosti provádějí. Příkladem tvz. ,,Pozitivní diskriminace‘‘ může být zdravotní postižení zaměstnance, který není zdravotně způsobilý, pokud to vyžaduje povaha zaměstnání nebo činnosti, věk zaměstnance, pří kterém zákon stanovuje minimální či maximální hranici věku, těhotná zaměstnankyně, která nemůže vykonávat určité činnosti, které by mohly ohrozit vývoj dítěte apod.

Povinnost dodržovat zásadu rovného zacházení je třeba provádět již preventivně, zaměstnavatelé musí svými opatřeními diskriminaci předcházet.

Obecně platí, že dodržování zásady rovného zacházení se týká všech oblastí pracovních vztahů například při přijímání zaměstnance, včetně inzerce, při pracovních podmínkách, platových podmínkách, pracovní době, nepeněžních výhodách, procesech, povinnostech a kompetencích na pracovišti, vzdělání, čerpání dovolených, angažování se v oborech.

Co je to mobbing?

Mobbing (šikana) označuje nejrůznější formy znepříjemňování života na pracovišti. V případě, že se zaměstnanec zaměří na jiného zaměstnance nebo se více spolčí proti třetímu za účelem ponižování, osočování, snaží se pomluvami znepříjemnit jinému pobyt v práci, sabotují jeho práci, jednoznačně se jedná o projevy mobbingu.

Mobbing často vzniká v případech, jestliže nějaký pracovní či osobní konflikt neřeší, či nevyřeší. Lidé často nedokážou přijímat konstruktivní kritiku, těžko přijímají názor jiných, i malý pracovní konflikt může zasáhnout do osobního vztahu lidí.

Co je to bossing?

Další formou šikany na pracovišti je tvz. Bossing, kdy se šikany dopouští nadřízený pracovník na svém podřízeném. Nadřízený pracovník poškozuje podřízeného před jeho kolegy, ztěžuje či znemožňuje mu jeho práci. Bossing se vyvíjí a stupňuje, zhoršuje vztahy na pracovišti a zvyšuje nadřazenost vedoucích.

Bossing se projevuje přehnaným kontrolováním plnění povinností nebo docházky, neschválení dovolené bez příčiny, arogantním chováním, slovními urážkami, nedoceněná práci či častou a neoprávněnou kritikou, zesměšňováním před kolegy, zadáváním příliš složitých úloh (na které nemá podřízený kvalifikaci nebo jsou nesplnitelné), přivlastňováním práce podřízeného, sexuálním obtěžováním, bezdůvodným vyhrožováním výpovědí atd.

Jak se bránit?

Pokud došlo k diskriminaci a porušení zásady rovného zacházení, můžete danou situaci řešit. Možností je několik, záleží na vás, kterou si vyberete, případně pokud neuspěje jedna, můžete pokračovat jinou cestou.

Můžete podat stížnost zaměstnavateli, ideálně prostřednictvím personálního oddělení, pokud vám újmu způsobí nadřízený zaměstnanec, můžete podat stížnost vyššímu nadřízenému.

Pokud se nedovoláte nápravy, můžete stížnost podat na Úřad práce či na Inspektorát práce.

V případě, že vaše stížnost nebyla uspokojivě vyřešena nebo nebyla vyřešena vůbec, můžete se obrátit žalobou na soud. Pokud si myslíte, že diskriminační chování zasahuje do vaší lidské důstojnosti, můžete podat k soudu i žalobu na ochranu osobnosti.

V případě, že byly porušeny vaše základní práva, které jsou obsaženy v Ústavě České republiky a diskriminační chování by vycházelo ze subjektů státní správy, orgánů samosprávy či soudu, můžete podat stížnost na Ústavní soud.

Pokud se nedomůžete svých práv v rámci vnitrostátních možností, můžete se domáhat svých práv i u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, avšak pouze v případech, kdy byla porušena ty práva, které jsou uvedeny v dokumentu O ochraně lidských práv a základní svobod. Stížnost se podává na stát, který porušil vaše práva a vy jste se nedovolali spravedlnosti.

V první řadě je však důležité jakékoliv formě diskriminace předcházet. Zaměstnavatel by měl prostřednictvím své firemní kultury, sociální politiky, formou norem, předpisů, etického kodexu a dalších opatření zajistit pracovní prostředí tak, aby vaše lidská práva, vaše důstojnost zůstala neporušená a vy jste byli spokojeni v pracovním prostředí, ve kterém se nacházíte.